27/2019

Verze pro tisk |

První dítě z českolipského babyboxu. Modus. Zážitky z Ruska a Abcházie. Sídliště Sever je takřka plně obsazeno.

Opět jsem na pár dnů doma, tak shrnu, co mě v českolipském dění zaujalo, a přihodím pár dalších prázdninových zážitků.

Babybox

Od otevření babyboxu v České Lípě si nechávám posílat informace od Ludvíka Hesse.


 Českolipský babybox se stal 55. v republice, který byl využit.  Ludvík Hess k tomu v první zprávě napsal: „V pátek 26. července v 6:40 ráno po šesti letech poprvé zavrzala dvířka v českolipském babyboxu a přijíždějící primář gynekologie Miloš Volek byl svědkem vyzvednutí děťátka z babyboxu a také po něm chlapeček dostal jméno Miloš.


Mluvil jsem i s ředitelem nemocnice Ing, Pavlem Markem a pak s lékařem ve službě doktorem Martinem Deákem, který mě ujistil, že chlapeček je zdráv, dnes narozený. Na pupečníku, který byl oddělen odstřižením, má uzel a byl otřený od mázku. Váží 3360 g a měří 49 cm. Malý Miloš upravil skóre kluci versus holky na 84:110. Počet bezdětných babyboxů se snížil na 21.“


Modus


V poště jsem si nechal i tiskovou zprávu společnosti Modus: „Firma Modus, největší tuzemský výrobce LED svítidel, investoval do nové výrobní linky na zpracování hliníku. Sortiment kancelářských a průmyslových svítidel tím rozšiřuje i o sériovou výrobu vlastních hliníkových svítidel. Nová technologie si v českolipském závodu vyžádala investici v řádu milionů korun, v posledních pěti letech investovala firma do modernizace své výroby již celkem přes 160 miliónů.


„Rozšířením výroby reagujeme na nejnovější trendy ve výrobě LED svítidel i na rostoucí poptávku našich odběratelů. Hliníkové tělo nové řady svítidel Exal má vedle designového efektu vliv především na chlazení světelného zdroje a tím pádem na jeho vyšší životnost,“ říká Jan Kavka, obchodní manažer společnosti Modus s tím, že i pro tato nová svítidla je standardem možnost bezdrátového ovládání nebo výroba na míru dle požadavků zákazníka.


Firma v rámci automatizace výroby pořídila také speciálního svařovacího robota pro hliníkové materiály. Nová linka je součástí komplexu českolipského závodu, ve kterém firma produkuje nyní již na 65 různých skupin lineárních, čtvercových, kruhových i LED svítidel s oblými rohy.“


Odkazy


O plánované rekonstrukci divadla a kulturního domu psaly i-noviny zde.


Na celostátní úrovni se Česká Lípa dostala do povědomí jen v černé kronice. Díky opilé matce a díky utonulému na Máchově jezeře.


Rusko a Abcházie


Já jsem jedenáct dní pobýval zejména v ruském městě Soči. S partou přátel jsme si také zajeli na dvoudenní výlet do Abcházie a díky komplikaci s letadly jsme byli celý den v Istanbulu. Své zážitky a zkušenosti zkusím shrnout pomocí svého klasického top, tentokrát seven.


1. Národní park Rica.


Když jsme vjeli od moře do vápencového kaňonu a směřovali k jezeru Rica (psáno v angličtině i Ritza) hned jsem zatoužil uspořádat další Expedici. Hory nad údolím, řeka, jezera, včelí farmy…zastavovat by se dalo každých sto metrů. A nad tím vším tříkilometrové vrcholy Kavkazu.



2. Carský most


V Rusku si hrají svůj vlastní geocaching. V okolí Soči jsem tak měl jen dvě možnosti, jak odlovit keš ze hry, kterou hraje většina světa. Na keš s názvem Carský most jsem si vyhradil celý den a bylo to dobrodružství se vším všudy. Nejprve jsme autem z půjčovny opustili načančané Soči a viděli Rusko z jiné strany – bez asfaltu, se starými žigulíky, s maršrutkami. Dojeli jsme do vesnice, z níž dál pokračovala cesta, na kterou nové auto nemělo. A za kterou také číhali ruští pohraničníci. Z druhé strany nás česká navigace zavedla do vojenských kasáren. Nakonec jsem se nechal z auta vyhodit a jen ve dvou jsme podlezli několik mostů a dál, bez plánu B, pokračovali za šipkou. Zřícený kostel, potulní psi, mechy rostoucí na stromech do pěti metrů, divoké potoky. V místě kešky starý carský most a také sesutý svah.


Zpět jsme sešli k silnici, že zkusíme stopovat. Vzalo nás hned druhé auto.



3. Olympijský park


České noviny většinou popisují olympiádu v Soči jako finanční průšvih, ale Rusové jsou na své Soči pyšní. Prostor olympijského parku je využívaný. V podvečer se po něm proháněly stovky lidí na koloběžkách, kolech, bruslích atp. Na půlhodinovou světelnou a vodní show dorazily tisíce lidí. A byl to zážitek. Na fotbalovém zápase bylo více lidí, než u nás přijde na většině stadionů za půl sezóny. Na ledním stadiónu muzikál Carmen atd.



4. Istanbul


V centru tureckého velkoměsta jsem byl už počtvrté. Turecká lira výrazně oslabila, takže tentokrát tam bylo o polovinu levněji, než když jsem tam byl poprvé. Obešli jsme hlavní památky, zajel jsem si pro keš do Asie. Asi nejvíce mě nadchla Sulejmanova mešita, v níž jsem byl poprvé. Přestože přibylo zahalených žen, stále mi Istanbul přijde velmi svobodný, sekulární a kosmopolitní. Skoro bych řekl, že jsem si v něm připadal svobodnější než v Rusku. Ale jako Soči není Rusko, není Istanbul Turecko.



5. Krásna Poljana


Jeden den jsme si zajeli i do hor. Díky Rusovi, který dobře znal i Lípu či Rumburk, jsme věděli, jak využít lanovky. Na jeden lístek jsme tak procestovali okolí osmi lanovkami. Tady jsou sportoviště dost opuštěné, ale bylo léto a měli jsme hodně deštivé počasí.



6. Suchumi


Hlavní město Abcházie, kdysi výstavní letovisko, dnes i po čtvrtstoletí od války město duchů s rozstřílenými paneláky a vládními budovami. Snažil jsem se hodně načíst. Poměrně dost se liší informace pocházející z Ruska, dnešní Abcházie či od Gruzínců. Zatímco Gruzínci hovoří o zavražděných třiceti tisících Gruzínců, Abcházci mluví o desetiletích pogruzínšťování. Rusům se celá situace hodí do krámu, ale o Abcházcích Rusové mluví jako o divných lidech a ani k jejich moři nejezdí, přestože zdejší pláže jsou mnohem hezčí a prázdnější než v okolí Soči. Uvědomil jsem si, jak je důležité se pokorně podívat na svou historii a případně se omluvit za příkoří. Viz u nás vyhánění Němců, v Německu holokaust atd. V Abcházii jsou desítky památníků věnovaných pár vojákům zastřelených Gruzínci. Že zde ještě před pár lety žili desetitisíce Gruzínců, z nichž tisíce byly zmasakrovány, o tom ani slovo.



7. Stalinova dáča


Jednou z atrakcí Soči je zpřístupněná chata Stalina. Průvodkyně se nám několikrát pokoušela vysvětlit, že to není muzeum, ale součást jejich historie. Postavy Stalina, Lenina jsou vnímány rozporuplně a Rusko zažívá vlnu nostalgie, podobně jako před lety východní Němci.



Sídliště Sever


Než jsem text dopsal, došla mi ještě tisková zpráva CPI byty. Nabízím ji v nezkrácené podobě. Komentovat ji budu, až se zase vrhnu plnohodnotně do práce. Po půlce srpna. V pátek ještě naposledy zmizím.


„Kdysi veřejností vnímané jako problematické se sídliště Sever v České Lípě během posledních let mění k nepoznání. Díky investicím a zodpovědnému přístupu majitele bytových domů i města se výrazně zlepšily nejen podmínky bydlení, ale i bezpečnost. To dokazuje také obsazenost sídliště, která dosahuje bezmála 99 %.


„Zlepšování podmínek bydlení našich nájemníků je nyní naší prioritou. Jen během minulého roku dosáhly investice do českolipského sídliště 21 milionů korun,“ říká Petr Mácha, ředitel společnosti CPI Byty. Došlo například k opravám velkého počtu bytových jednotek, výtahů a společných prostor. Již dříve se podařilo kompletně opravit dům Zoubkova, a to včetně zateplení a nových společných prostor.


Ke zlepšování situace přispívá i úzká spolupráce s městem. „Město na sídlišti vybudovalo zcela nové dětské hřiště a další prošla opravami a doplněními o některé herní prvky. Město se snaží také celkově upravovat okolí, ale i zlepšovat kvalitu dalších služeb pro zdejší obyvatele, jako je např. MHD, rekonstrukce sportoviště u ZŠ Sever apod. Je skvělé, že se do zvelebování pustili i nájemníci a pomohli mimo jiné s výsadbou květin,“ uvádí Milan Faistl, vedoucí pobočky CPI Byty v České Lípě.


Velkým tématem byla v minulosti také bezpečnost na sídlišti. I tu se nyní daří zajišťovat díky úzké spolupráci s městskou a státní policí. „Na sídlišti jsme navíc zřídili security službu, která je k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. V některých domech, kde dříve docházelo ke konfliktům, máme nainstalované kamerové systémy,“ popisuje Milan Faistl a dodává: „Chceme, aby se naši nájemníci cítili bezpečně.“


Rekonstrukce bytů a domů v České Lípě budou pokračovat i letos. Vedle toho v budoucnu dojde také k úpravám samotné pobočky, která je stávajícím i potenciálním nájemníkům k dispozici každý všední den.“

Nahoru