Když se ke mně začaly dostávat zvěsti o tom, jak sokolničíš někde v Kazachstánu, napadlo mě, že sis asi dokonale splnil svůj klukovský sen. Jsem blízko pravdy?
Jsi velice blízko, ale musím Tě trošku opravit a podotknout, že jsem v Kazachstánu se sokoly nelovil. Ba naopak: vydal jsem se tam sokoly studovat a ochraňovat. Raroh velký je velice oblíben pro sokolnické účely v Arábii a nelegální odlov rarohů ovlivňuje stav populace v celém výskytu tohoto krásného dravce.
Tak to raději vezmeme kvůli čtenářům nějak od začátku. Pamatuji Tě jako nadšeného mladého sokolníka, který šel studovat do Ústí nad Labem ochranu životního prostředí. Můžeš pokračovat?
Po dvou letech mého studia na Fakultě životního prostředí v Ústí nad Labem jsem dostal šanci vycestovat do Anglie na výměnný program ERASMUS. Neodolal jsem nabídce a v září roku 2003 jsem odjel na jeden semestr do Manchesteru na Salfordskou universitu. Asi měsíc po příjezdu jsem se rozhodl, že tu chci zůstat celý rok, a studium jsem si prodloužil. Před odjezdem do Čech mi bylo nabídnuto dostudovat v Salfordu v oboru Ochrana zvěře. Vzhledem ke své velké vášni k ptákům jsem nabídku přijal a v létě 2005 jsem úspěšně odgraduoval.
Kazachstán také nějak souvisí se studiem v Anglii?
Tak trošku, protože jsem se přes své známé, své vzdělání a znalost jazyka dostal k nabídce podílet se na záchranném programu raroha velkého.
Jak probíhá sledování ptáka, kterého většina smrtelníků ve volné přírodě nikdy neuvidí? Já viděl ... :o)
...Tak to jsi měl velké štěstí, protože v Čechách je pouze dvanáct párů. Bylo to v Čechách?
Bylo to v Jeseníkách a asi bych někde v denících našel i rok, tipuji 1982.
V Kazachstánu jsem se připojil ke dvěma ornitologům, kteří se zabývají pozorováním raroha už několik let. Z vlastních zkušeností vědí, v jakých lokalitách tohoto dravce hledat a jak. Nejde jen o pozorování oblohy, ale o spoustu jiných faktorů, které ovlivňují výskyt raroha. Například je důležité zjistit, jestli se v daném místě vyskytuje v hojném počtu potrava, jestli jsou příhodná místa pro hnízdění atd. Ačkoliv jsme první tři týdny nacházeli vhodná místa se spoustou potravy, objevili jsme pouze osamělé samce. Tento fakt se odvíjí od problému se sokolnictvím v Arábii. Pro lov jsou používány pouze větší a silnější samice a ty právě v přírodě chybějí.
Takže Arabové tam nechávají načerno lovit rarohy? Doufám, že pak také financují podobné projekty ...
Arabové si nechávají chytat dravce od místních lidí. Platí za velké raroží samice mnoho peněz (několik tisíc dolarů). Místní obyvatelé s vidinou zbohatnutí ilegálně dravce chytají. Bohužel díky jejich neznalosti se mnoho dravců (a nejen rarohů) dostává do špatných, "neodborných" rukou a mnoho dravců v zajetí umírá. Ano, a tento projekt je sponzorován Araby.
Mluvil jsi vlastně doposud o prvních třech týdnech svého pobytu. Jak nakonec dopadla mise jako celek?
Po třech měsících v terénu a ujetých 10 000 kilometrech jsme našli přes 60 hnízd. Kazachstán je opravdu moc velký a trvalo by hodně dlouho najít všechny rarohy. Z výsledků z předešlých let je znát, že populace se zmenšuje. Například v jedné oblasti, kde ještě před deseti lety jeden z mých kolegů kroužkoval 120 mláďat, jsme tento rok našli pouze čtyři. Naštěstí divocí rarozi se v sokolnictví v Arábii začínají nahrazovat uměle odchovanými dravci a poptávka se tak zmenšuje. Teď jde jen o to přesvědčit místní obyvatele, aby celosvětově chráněné dravce nelovili.
A máš z Kazachstánu i nějaké neornotologické zážitky? Co domorodci, jak na Vás nahlíželi?
Zážitků nejen s ptáky mám spoustu. Místní lidé jsou velice vstřícní. Ačkoliv nemají skoro nic sami pro sebe, vždy nabídnou úplně vše, co jim zbude. Život na vesnici je tam velice těžký. Nemají kanalizaci, elektriku jen podle toho, jak si ji kdo udělá, do nejbližší nemocnice je minimálně 100 kilometrů, jídlo jen takové, co si vypěstují a povyměňují se sousedy, tak maximálně dvě auta, jeden traktor a jeden telefon na vesnici.
Slyšel jsem, že Kazachstán nebyl jedinou destinací, kterou jsi od odchodu z gymnázia dlouhodobě navštívil ...
To je pravda. Letos jsem byl v Kazachstánu dvakrát. Poprvé tři měsíce na jaře a potom jeden měsíc na podzim. To byl zase jiný projekt s ptáky. Také jsem v roce 2002 strávil čtyři měsíce v USA na programu Work and Travel. Vřele všem vysokoškolákům doporučuji. Přes agenturu, která mému bráchovi a mně našla v USA práci, zprostředkovala víza a letenky, jsme se dostali do Colorada. Tam jsme dva a půl měsíce pracovali v malém městě v horách a pak jsme měsíc u půl cestovali. Navštívili jsme většinu známých parků a velkých měst.
Byla to nějaká zajímavá práce?
Jak se to vezme. Pracovali jsme v hotelu, kde jsme uklízeli pokoje a sekali trávu, což až tak zajímavé nebylo, ale díky kontaktům s místními lidmi jsme poznali místní mravy, tradice, svátky, kuchyni atd.
Jasně, takže zajímavější byly rozhodně ty národní parky... Který Tě zaujal nejvíce?
Nejkrásnější byl Glacier National Park v Montaně a hranicích s Kanadou. Strávili jsme tam tři dny v horách a opravdu mě to místo dostalo.
Máš dostudováno, měl bys začít taky nějak vydělávat peníze. Co se tedy teď chystáš se svým vzděláním dělat?
Rád bych ještě pokračoval ve studiu. Mám v plánu, teda rád bych si udělal Masters nebo PhD tady v Anglii. To jsou magisterská a doktorandská studia. Bohužel je to velice drahé a budu potřebovat sponzory, a ty není lehké najít. Projekt bych měl - opět by se to týkalo ptáků ...a to DNA analýzy a poměrů izotopů v peří raroha velkého v celém jeho výskytu. Zní to strašně, ale výsledky by přispěly k celkové ochraně tohoto dravce. Příští týden jedu na čtyři dny do Walesu, kde budu mluvit se svým vedoucím, a uvidíme. Rozhodně se chci zabývat dravci.
-------------------
Tomáš Kunca se narodil 14. února 1983. Titul BSc. získal na Salfordské univerzitě ve Velké Británii.
V roce 2006 se zúčastnil projektu na záchranu raroha velkého. Strávil tři měsíce v Kazachstánu, kde monitoroval místní populace velkých dravců. V tomtéž roce se do Kazachstánu vydal znova na podzim na jeden měsíc. Odchytával tažné ptáky a bral vzorky, které byly později testovány na ptačí chřipku na aljašské universitě. V roce 2005 a 2006 po dobu lovecké sezony pracoval jako profesionální sokolník. Jeho práce spočívala ve výcviku sokolů a psů pro lov bělokurů.
Během svého studia na vysoké škole v Salfordu pracoval jako číšník pro kateringovou agenturu. Díky tomu poznal zákulisí fotbalových stadionů Manchester United a Manchester City, různých hotelů apod.