Vymyslel jsem deset plus jednu otázku a dotazník rozeslal různými kanály všem kandidujícím subjektům.
Reakce jsou různé, někteří lídři jakoby ani nevěděli, že kandidují, jinde zřejmě zasedly celé PR týmy. Texty vydáváme postupně, jak přicházely. Některé subjekty vám bohužel nepředstavíme. Odpovědi jsme nijak neupravovali. Takto se prezentuje Strana pro otevřenou společnost.
1. Je nějaké téma, které si myslíte, že je typické právě jen pro váš volební subjekt a odlišuje ho od těch ostatních?
Chceme klást důraz na spolupráci mezi naším krajem a obcemi v rámci našeho kraje. To je podle nás častokrát opomíjená a podceňovaná věc. Kraj by měl projednávat s jednotlivými obcemi například jejich další rozvoj a jeho limity, protože to je věc nejen dotyčné obce, ale též těch sousedních a mnohdy i těch vzdálených.
2. Co váš subjekt považuje za největší problém Libereckého kraje, který je potřeba řešit? A jak byste ho řešit chtěli?
Samozřejmě je to infrastruktura. Z regionů nám přicházejí podněty ke konkrétním komunikacím, které jsou často regionálně stěžejní a přesto se na ně zapomíná. Řešení - efektivnější nakládání s financemi a jejich přerozdělováním. Těch věcí je ale více, nicméně k tomu se vyjadřujeme v rámci našeho volebního programu.
3. Naši čtenáři jsou zejména z Českolipska. Co považujete za největší problém této části kraje a jak byste tento problém chtěli řešit?
Tato otázka by se dala spojit s předcházející. Základním problémem Českolipska je stav dopravní infrastruktury, zejména silnic.
4. Jaké jsou vaše investiční priority v následujícím volebním období?
Zmíněná dopravní infrastruktura - respektive silnice, které jsou v péči kraje. Dále určitě cestovní ruch a jeho překlenutí do odlehlejších regionů – samozřejmě dle zásad udržitelného rozvoje a na základě společné diskuze tak, aby se turisté stali opravdu přínosem pro danou lokalitu.
5. Jak hodláte řešit situaci v železniční dopravě, kdy si na tratích zdánlivě konkurují Arriva a České dráhy, jezdí na stejných tratích a prakticky není možné dorazit do cíle bez zpoždění?
Toto je bohužel spíše celostátní téma, bez výraznějších investic jednak státu do traťové infrastruktury a jednak dopravců jejich souprav nebude možné dosáhnout úrovně odpovídající dopravě v 21. století. Pokud bychom se však zaměřili čistě na cestovní komfort, byla historicky podobná konkurence vždy ku prospěchu veřejného zájmu – tedy zvýšení kvality přepravy. Soukromí dopravci vždy zvedali pomyslnou kvalitativní laťku výše a pokud chtěli další udržet krok, museli se tomuto trendu přizpůsobit. Bohužel infrastrukturu tento konkurenční boj neřeší a z osobní zkušenosti vím, jak tomu třeba právě na trati Liberec – Česká Lípa bývá.
6. Obchvat Mimoně, obchvat České Lípy ... to jsou témata, která se objevují ve volebních programech od vzniku krajů. Má váš subjekt plán, jak sliby konečně uvést do reality?
Obchvaty jsou velmi ožehavé téma, a to jednak z důvodu, že jsou vnímány jako součást politického boje vždy před volbami a za druhé proto, že ani obyvatelé na ně nemají jednotný názor. Českolipský obchvat je v takovém stadiu rozpracovanosti, že by asi měl být dokončen a mimoňský je léta ve stadiu výkresů. Vzhledem k tomu, jak probíhají akce po zpoplatněn silnic I. třídy, kdy kamiony volí jiné trasy a to např. Mimoň, Jablonné v Podještědí, bude např mimoňský obchvat stále více diskutován. Zde si dovolím napsat svůj názor. Místo, aby stát, potažmo kraj (ale ten má svázané ruce, jak je vidět na současné situaci s kamiony) vymáhal dodržování pravidel po dopravcích a zamezil kamionům sjet ze sinic I. třídy, budou se stavět obchvaty, kvůli tomu kácet lesy, ničit příroda a vytvářet mrtvá města. Auta projedou po obchvatu a pokud město nedisponuje významnou dominantou, nezastaví se tam, nezajdou do restaurace a nenavštíví místní památky. Konkrétně Českolipsko má velmi krásnou přírodu, nicméně ubytovací kapacita je žalostná, a tak se domnívám, že ne obchvaty, ale důrazné vymáhání dodržování pravidel je cestou, aby lidé projeli městy a měli chuť se v nich zastavit.
7. Chystáte nějakou optimalizaci ve školství?
Zásadní optimalizaci školství rozhodně nechystáme, protože taková radikální změna není nutná. Síť škol dílčí změny potřebuje, ty se však netýkají Českolipska. Co vzdělávací systém rozhodně potřebuje, je kultivace prostředí uvnitř a zastavení změn, které by vedly k rozmělnění stávající nabídky středních škol. V minulých letech byly do vzdělávací nabídky středních škol zařazovány obory, které sledovaly spíše lokální a osobní zájmy, než zkvalitnění výuky. Kultivací prostředí uvnitř například myslíme snahu kraje aktivně se v diskusi s ministerstvem školství vyjádřit ke stávajícímu a jednoznačně nevyhovujícímu systému maturitní zkoušky. Není přece normální, aby se stát u maturitní zkoušky bál optat absolventa střední školy, jak se za 13 let školní docházky naučil používat matematiku. Stejně tak není správné, aby kraj před veřejností tajil úspěšnost studentů střeních škol u maturitní zkoušky.
8. Podle Ústavy mají zastupitelstva kraje právo zákonodárné iniciativy. Chystáte se v případě volebního úspěchu předložit Parlamentu nějaký zákon?
Zákonodárnou iniciativu nepovažujeme za samospásnou. K vytvoření dobrého zákona je bezpodmínečně nutné mít technokratický aparát, který posoudí dopad nových právních norem na aktuální právní řád - které normy budou dotčeny a musí být změněny - jinak nastane situace, že se dobrý úmysl promění v Pandořinu skříňku.
9. V jakém stavu je podle vás zdravotnictví v kraji a jaké chcete provádět změny v jeho fungování?
Stav zdravotnictví v kraji odpovídá stavu ve zbytku republiky, který má bohužel jisté rezervy. Je třeba zejména zajistit dostupnost péče odborných lékařů, k tomu je nutné spolupracovat s pojišťovnami i zdravotníky. Pro zlepšení stavu zdravotnictví bude primárně nutné zajistit přísun nových lékařů do kraje.
10. Máte nějaký nápad, jak pokračovat s využitím prostor bývalého vojenského újezdu kolem Ralska?
Bohužel nevím, jak je to s vlastnictvím pozemků v oblasti bývalého vojenského prostoru. Jsem si vědom, že podporování cestovního ruchu je dvousečná zbraň. Na jedné straně přinese pracovní místa, podnikatelské možnosti, na straně druhé zvýšení cen v maloobchodech a restauracích v době turistické sezóny (potvrzeno na Doksech) a samozřejmě i devastaci přírody. Nicméně bývalý vojenský prostor je protkán poměrně kvalitními cestami a stezkami, které jsou jako dělané pro cyklo turistiku, která teď v době koronaviru zažívá opět boom. Ale opět – nejsou zde stánky s občerstvením, odpočinková místa, kempy, jiné ubytovací kapacity. Možnosti vidím i začít budovat něco s tradicí (tak jako ji měly Mimoňské války) – koncertní akce na letišti nebo Tour de Ralsko (více zpropagovat). Nebo jít opačnou cestou, a to zachování přírody ve víceméně nedotčeném stavu (obora, případně jiné možnosti), s tím, že cílovou skupinou budou lidé hledající klid a pohodu.
11. Kdo za vás dotazník vyplňoval?
Na různých otázkách se podíleli: Mgr. Eva Folprechtová, Mgr. Jan Hraško, RNDr. Robert Gamba a Bc. Ondřej Hink