Specialisté u sestřiček netestovali zdravotnickou kvalifikaci, ale jejich neméně důležité schopnosti, jako je například umění sebereflexe či spolupráce s dalším personálem, motivační a organizační schopnosti, cit pro práci s týmem a jiné dovednosti. Se závěry odborníků se nyní seznámila i každá z účastnic projektu.
„Z výsledků jasně vyplynuly velké rezervy v oblasti komunikačních a organizačních dovedností, což jsou dvě základní kategorie, které každá vrchní setra musí ovládat na velmi dobré úrovni. Pouze průměrný celkový výsledek ukazuje na velký potenciál rezerv a možností k vylepšení,“ uvedla Dita Nacházelová, náměstkyně pro rozvoj lidských zdrojů.
Podle ní je zajímavé, že většina sester se při strukturovaných rozhovorech označila za organizačně velmi zdatné: „Jako na standardní školní stupnici si dávaly většinou známku 2, avšak výsledky tomu neodpovídají, právě v kategorii organizačních dovedností dosáhly sestry nejhoršího hodnocení. Přitom je to kategorie nesmírně důležitá pro efektivní vnitřní chod organizace,“ řekla Nacházelová.
Jak dále zdůraznila, právě na středním zdravotnickém personálu leží největší odpovědnost za hladký a efektivní chod většiny procesů v nemocnici. „Jde o kategorii, která v určitém slova smyslu v sobě skrývá největší potenciál šetření finančními prostředky. A je to kategorie, která nedopadla dobře.“
Náměstkyně Nacházelová přesto projekt hodnotí jako velmi přínosný a zdařilý, neboť díky němu získalo vedení českolipské NsP velmi reálný obraz dovedností a schopností části svých sester, a je tedy pro ně nyní možné zahájit mnohem efektivněji vzdělávací projekty a také co nejrychleji zjištěné závady odstranit. Je zřejmé, že od těchto nedostatků se odvíjejí také další slabé stránky.
„Chce-li nemocnice zlepšit dovednosti sester v jiných kategoriích, je nutné se primárně soustředit právě na komunikaci a organizační schopnosti a dovednosti,“ konstatovala Nacházelová.
Projekt Assessment centrum pro vrchní sestry je součástí celkové strategie vedení českolipské nemocnice, která míří ke změně firemní kultury na kulturu, která by více akcentovala uvědomělejší prosociální chování zaměstnanců, týmovou spolupráci a orientaci na hodnoty. Assessment centrum v tomto záměru bylo jedním z nástrojů ke zmapování současného stavu a stanovení budoucího vzdělávacího potenciálu vrchních sester.
